Opravdu kvalitní produkty

Doplňky stravy v potravinářské legislativě

doplňky stravy na talíři s příborem

Dalo by se říci, že doplňky stravy patří v dnešní době do „módní“ skupiny potravin. Jedná se o široké spektrum přípravků obsahujících například vitaminy, minerální látky, aminokyseliny, esenciální mastné kyseliny, enzymy, vlákninu a různé bylinné extrakty. Spotřebitelská veřejnost je proto čím dál častěji zařazuje do běžného jídelníčku jako jeho nedílnou součást.

Na rozdíl od léčivých přípravků, které podléhají přísnému dozoru a schvalování lékovými agenturami (v České republice je to Státní ústav pro kontrolu léčiv), je však legislativa v oblasti doplňků stravy dosti benevolentní. Pravidla pro uvedení takového typu přípravku na trh v České republice tak umožňují prodávat produkty, které by se na trhu ani vyskytovat neměly.

Spotřeba doplňků stravy se rok od roku zvyšuje, jsou volně dostupné nejen v lékárnách, ale i běžně v obchodních řetězcích. Vzhledem k této skutečnosti by mělo být prioritou zajistit zejména bezpečnost prodávaných přípravků. V této souvislosti je pozitivní, že se v posledních letech začala tato problematika řešit a došlo k několika legislativním změnám, které by měly pomoci zajistit ochranu spotřebitele. Ochranu spotřebitele v oblasti doplňků stravy je třeba vnímat zejména s ohledem na jejich bezpečnost pro spotřebitele. Přiměřená a pestrá strava by měla za běžných podmínek poskytovat veškeré nezbytné živiny pro normální vývoj a pro dobré zdraví. Ukazuje se však, že při současném životním stylu není vždy snadné tohoto ideálního stavu dosáhnout u všech skupin obyvatelstva.

Větší informovanost spotřebitelské veřejnosti v této oblasti ponese nepochybně i tlak na vyšší kvalitu nabízených přípravků. Tím také donutí výrobce a dodavatele těchto preparátů zajistit požadovanou kvalitu nabízených produktů a tím i prospěch pro spotřebitele. Ochrana spotřebitele je jednou z nejvýznamnějších oblastí zájmu nejen v České republice, ale také v rámci Evropské unie. Spotřebitel ale bohužel nemá vždy k dispozici stejné prostředky jako státní instituce a ne vždy najde dostatečnou oporu v legislativě.

právní rámec

Požadavky na potraviny a na provozovatele potravinářských podniků má každá země stanoveny ve svém národním právním systému. V České republice jsou základními předpisy -  Zákon o potravinách a tabákových výrobcích č. 110/1997 Sb. v platném znění, Vyhláška č. 225/2008 Sb., kterou se stanoví požadavky na doplňky stravy a na obohacování potravin, Vyhláška č. 113/2005 Sb., o způsobu označování potravin a tabákových výrobků, ve znění pozdějších předpisů, dále pak nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1924/2006 o nutričních a zdravotních tvrzeních při označování potravin, v platném znění, nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1169/2011 o poskytování informací o potravinách spotřebitelům, v platném znění. Zákony a vyhlášky definují i pojmy, které se v potravinářské legislativě používají. Provozovatel potravinářského podniku, tedy ten který vyrábí nebo uvádí na trh doplňky stravy, je povinen před jejich prvním uvedením na trh zaslat Ministerstvu zemědělství český text označení, včetně povinných informací, který bude uveden na obale výrobku. Doplňky stravy jsou zvláštní kategorií potravin. Doplněk stravy je definován v § 2 písm. g) zákona o potravinách jako „potravina, jejímž účelem je doplňovat běžnou stravu a která je koncentrovaným zdrojem vitaminů a minerálních látek nebo dalších látek s nutričním nebo fyziologickým účinkem, obsažených v potravině samostatně nebo v kombinaci, určená k přímé spotřebě v malých odměřených množstvích“. V souladu s § 11 odstavcem (1) písm. f) zákona o potravinách lze doplňky stravy uvádět do oběhu pouze balené, a podle § 4 odst. 1 vyhlášky č. 225/2008 Sb., kterou se stanoví požadavky na doplňky stravy a obohacování potravin, ve znění pozdějších předpisů, se doplňky stravy používají upravené do formy kapslí či tobolek, pastilek, tablet, dražé, sáčků s práškem, ampulek s tekutinou, kapek nebo jiných jednoduchých forem tekutin a prášků určených pro příjem v malých odměřených množstvích, a takto se uvádějí na trh. Na obalech doplňků stravy mohou být uvedena výživová a zdravotní tvrzení. Výživové tvrzení je údaj o zvláštních výživových vlastnostech (snížený nebo zvýšený obsah živin nebo energetické hodnoty). Zdravotní tvrzení, ze kterého vyplývá, že existuje souvislost mezi potravinou nebo některou její složkou a zdravím, např. snížení rizika vzniku určitého onemocnění. Výživová a zdravotní tvrzení musí být založena na všeobecně uznávaných vědeckých poznatcích a každý, kdo taková tvrzení uvádí, musí být schopen je doložit.

Z hlediska komplexnosti informací, týkající se dané problematiky doplňků stravy je vhodné shrnout orgány, které „dohlíží“ nad doplňky stravy v České republice. Nejdůležitějšími orgány dozorujícími doplňky stravy jsou Státní zemědělská a potravinářská inspekce, Státní zdravotní ústav a Ministerstvo zemědělství České republiky. Na tomto místě je nutné ale poznamenat, že osoba uvádějící doplněk stravy na trh je plně zodpovědná za zdravotní nezávadnost přípravku. Tato musí doplněk vyrábět popř. dovážet v té stejné kvalitě, ve které byl schvalován, z čehož plyne důraz na obezřetnost výrobce i dovozce ohledně ověření, zda výrobky vyráběné resp. dovážené a následně nabízené k prodeji mají opravdu vlastnosti, které byly schváleny. Současně je kladen značný důraz na označení a obsah účinných látek obsažených v doplňku stravy v souladu s legislativními požadavky.

 
vitamíny v pilulce

Závěrem musím bohužel konstatovat, že v současné době je stále kladen větší důraz na označování obalů doplňků stravy. Řeší se zdravotní tvrzení, kterým ve většině případů nemůže spotřebitel ani porozumět, než vlastní složení a jakost obchodovaných přípravků na českém trhu. Jak je popsáno výše, k uvedení doplňku stravy na trh je postačující zaslat návrh textu na obal na Ministerstvo zemědělství.

Autor: Iniciativa pro potraviny, doplňky stravy a krmiva, o.p.s.